Máme tu konečně zase Vánoce a s nimi i můj vánoční speciál. Tento článek je takový mix všeho, co jsem se do této doby dozvěděla o francouzských vánočních zvycích a tradicích. Ať už z článků, z vlastní zkušenosti, od známých či od rodiny mého přítele.
Dobré je určitě na začátek poznamenat, že Francie je opravdu veliká a různé zvyky se tedy zpravidla v jednotlivých regionech mohou lišit. Česká republika je mnohem menší, a i tak sami víte, že nějak se slaví Vánoce na severu Čech a trochu jinak zase třeba na jižní Moravě.
Svůj článek jsem se rozhodla rozdělit do těchto tří částí:
-
- Předvánoční a vánoční zvyky/tradice
- Vánoční dekorace
- Štědrovečerní tabule
Jelikož jiná rodina, jiný zvyk, budu ráda, když se podělíte o Vaše zkušenosti a přispějete tou svojí zkušeností do komentářů pod tímto článkem. 😊
1) Předvánoční a vánoční zvyky/tradice
Saint-Nicolas
Začnu s jednou předvánoční tradicí. V Čechách všichni víme, že nám večer z 5. na 6. prosince chodí Mikuláš. A i když se setkávám většinou s Francouzi, kteří tuto tradici neznají a příliš ji nechápou, na internetu jsem se dočetla, že tomu tak není v rámci celé Francie.
V oblasti Lorraine a na východě Francii v Alsasku se také oslavuje Mikuláš – „Saint-Nicolas“, který též hodným dětem naděluje dobrůtky. Narozdíl od čerta a anděla ho prý doprovází „père Fouettard“, který má být jeho protějškem a má tedy strašit zlobivé děti. Některé věřící rodiny si dokonce již během tohoto svátku vyměňují dárky.
Jak moc se tato tradice dodržuje dnes netuším. Jak jsem napsala, v mém okolí o ni Francouzi ani neví, tak pokud někdo víte a máte osobní zkušenost např. z Alsaska, stačí napsat komentář pod tento článek, ráda se dozvím, jak to chodí.
Půlnoční mše
Na rozdíl od České republiky, ve Francii je velká část Francouzů věřící. Hodně jich tedy stále chodí na Štědrý den do kostela na tzv. půlnoční mši – „messe de minuit (f.)“. Je to tradice, která je stará téměř 1500 let.
Dříve se sice chodilo na půlnoční mši o půlnoci, v dnešní době je však tato mše mnohdy sloužena již během podvečerních a večerních hodin za účelem přizpůsobení se dnešnímu rytmu života francouzských rodin. Svoje jméno si však zachovala dodnes.
Père Noël
A kdopak že to nosí dětem ve Francii dárky? Nikdo jiný než Père Noël, doslova přeloženo Otec Vánoc. Svým popisem a symbolikou v podstatě odpovídá výše zmíněnému Saint-Nicolas – dlouhý bílý vous a červený kabát.
A není to náhoda. Avšak narozdíl od Mikuláše, který prý cestoval na zádech oslíka, současný Père Noël je vybaven super moderními sáňkami taženými jeho věrnými soby – „traîneau tiré par des rennes (m.)“.
Proč byl ale svátek Saint-Nicolas na většině francouzského území nahrazen Père Noëlem, který se v dnešní době hodně podobá modernímu Santa Clausovi? Trochu jsem googlila a dočetla jsem se, že za to může protestantská reforma z 16. století, která tento svátek hodně potlačila.
Navzdory této reformě ve Francii, Holanďané si ponechali v této době svého „Sinter Klaas“ (holandské jméno pro Saint-Nicolase). Po jejich osídlení Ameriky se však postupně stal na tomto území ze Sinter Klaase dnes tak známý a vlivný „Santa Claus“.
Dnešní Père Noël se tak sice podobá známému a celosvětově vlivnému Santa Clausovi, avšak jak vidíte, základy má právě ve svátku a v podobě Saint-Nicolase.
Rozbalování dárků
Ve Francii se na rozdíl od České republiky často dárky rozbalují až ráno 25. prosince, asi aby měl Père Noël dost času nadělit všem dětem. Holt není tak výkonný jako náš český Ježíšek, který to stíhá ve všech českých domácnostech během jejich štědrovečerní večeře. 😀
Už jsem se ale setkala i s tím, že v některých rodinách ve Francii se též rozbaluje již po večeří 24. prosince. Každý pes, jiná ves…
2) Vánoční dekorace
Tak tady v této oblasti se naše země příliš neliší. Stejně jako v Čechách se setkáte ve francouzských rodinách s krásnou vánoční výzdobou. Někdy bohatší, jindy zase střídmější. Záleží na vkusu každého.
Vánoční stromek
V každé francouzské rodině samozřejmě nesmí chybět vánoční stromek – „Sapin de Noël (m.)“. Vánoční stromky jsou velkým byznysem snad na celém světě, stejně tak je tomu i ve Francii. Začínají se prodávat již na začátku prosince a ve většině rodin, které jsem měla možnost navštívit během vánoční svátků, převažuje přírodní stromek nad tím umělým.
To, jestli je umělý stromek ekologičtější než ten přírodní, tu teď rozebírat nehodlám. Každopádně mě vždy rve srdce, když vidím po vánočních svátcích po celé Paříži seschlé a poházené vánoční stromky. Ve velkých parcích sice existují sběrná místa, ale někteří lidé je prostě nechají vedle popelnic a pak jsou z toho pomalu „druhé Vánoce“ v ulicích.
Jesličky a vánoční věnce
Stejně tak se ve Francii setkáte s výrobou jesliček – „crèche (f.)“. Před třemi lety jsem byla na krásné výstavě jesliček v katedrále Notre-Dame, dnes už máte smůlu a do Notre-Damu se nějaký ten pátek na podobnou výstavu bohužel opravdu nepodíváte.
Celá řada rodin je věřících, takže se velmi často setkáte i s tím, že si jesličky rodiny sestavují sami doma. Pro katolíky totiž jesličky představují vzdávání holdu mateřství, dětství a životu. Krom jesliček pak samozřejmě nechybí v rodinách vánoční věnce – „couronne (f.)“ a jiné vánoční ozdoby.
3) Štědrovečerní tabule
A teď přichází část, na kterou se většina z nás nejvíce těší během Štědrého dne. Jak vypadá tradiční francouzská štědrovečerní tabule? To především záleží na tom, v jaké části Francie se nacházíte. Tradiční pokrmy se liší a kdybych Vám tu řekla, že jeden z nich převládá, tak by se asi hned někdo ozval, že to tak není, že v jejich rodině např. onen pokrm nikdy nejí. 😊
Slané pokrmy
Jmenovat ale můžeme např. „boudin de Noël (m.)“ – v Čechách jíme v tomto duchu vinné klobásy. Či krůtu nebo kohoutka plněné kaštanovou nádivkou – „dinde (f.)/chapon (m.) aux marrons“. Některé rodiny však dodržují tradici bezmasých pokrmů a jejich štědrovečerní tabuli zdobí celá řadu druhů zeleniny, ryb a mušlí (ve Francii to příliš jako maso neberou), polévek či i nějaká ta omeleta.
V rodině mého přítele se pak během štědrovečerní večere setkáte např. s typicky francouzskými delikatesami. Jejich štědrovečerní tabule se totiž neskládá z hlavních chodů, jedná se spíše o jedno velké „apéro“ (česky aperitiv, normálně podávaný pouze k navození chuti).
Najdete tam například uzeného lososa – „saumon fumé (f.)“ a „blinis (m.)“ (malé placičky), „tapenade (f.)“ či např. „foie gras (m.)“. No prostě jen samé dobroty, které si během roku běžně tak často nekupujete.
Sladké varianty
Co se týká sladkostí či štědrovečerního dezertu, tak se můžete setkat se sladkými brioškami – „pain brioché (m.)“, obdoba našich vánoček. Podle toho, kde se nacházíte, tak se různě nazývají a též se do nich přidávají různé ingredience, od rozinek až po čokoládové pecičky. V Alsasku se pak často peče cukroví podobné tomu našemu českému, nazývá se „bredeles (m.)“.
Nejvíce proslulým vánočním dezertem je ale vánoční roláda – „bûche de Noël (f.)“. A proč zrovna roláda? „Une bûche“ je doslova poleno/polínko, které přikládáme do ohně. V minulosti bylo zvykem na Vánoce přiložit dlouho hořícím polenem, nejlépe z nějakého ovocného plodného stromu, jakožto symbolem hojnosti, v naději na dobrou úrodu pro nadcházející rok. Kdy přesně se tato tradice přenesla do podoby dezertu se neví, ale dodnes je to nejoblíbenější vánoční dezert.
Na závěr už jen snad dodat, že co se týká nápojů, na štědrovečerní tabuli nesmí chybět pravé francouzské šampaňské – „champagne (m.)“. Bez toho by to prostě nebylo ono!
Krásné prožití vánoční svátků Vám přeje Soňa.
Vysvětlivky: (m.) – nom masculin = mužský rod; (f.) – nom féminin = ženský rod
