Co je dobré vědět před první návštěvou lékaře ve Francii

Jedním z prvních článků, které jsem zde na svém webu publikovala, byl článek ohledně zdravotního pojištění při studiu ve Francii. A tak když jsem přemýšlela, o čem bude můj další článek, napadlo mě, že by bylo fajn napsat jiný obecnější článek na podobné téma.

V dnešním článku se tedy budu věnovat tomu, co je dobré vědět před tím, než se vydáte na první návštěvu lékaře ve Francii.

Něco málo na úvod

Obecně lze říci, že úplně na začátku záleží na tom, zda máte české či již francouzské zdravotní pojištění. Zpravidla pokud do Francii přicházíte za prací, tak budete automaticky přihlášeni do francouzského systému a v Čechách se budete muset před Vaším odjezdem odhlásit u Vaší české zdravotní pojišťovny.

Tak to chodí v rámci celého Evropského hospodářského prostoru (EHP). Platíte a využíváte zdravotní pojištění toho státu, ve kterém pracujete (pokud tedy např. nejste pouze vysláni českou společností na nějaký čas do zahraničí v rámci určité mise). V tomto článku se tedy zaměřím konkrétně na to, když jste součástí francouzského zdravotního systému.

Jestliže přijíždíte do Francie jako student, možností existuje více. V takovém případě Vám doporučuji si nejdříve přečíst můj přechozí článek na toto téma a až poté pokračovat ve čtení tohoto článku.

Co si vzít s sebou k lékaři

Jakmile jste přihlášeni do francouzského zdravotního systému, návštěva lékaře již není nic extra složitého. Čekat Vás však bude ze začátku trochu více papírování.

K návštěvě lékaře Vám obecně stačí si vzít Vaši kartičku pojištěnce – tzv. „carte vitale (f.)“, doslova Vaši životně důležitou kartu. Tu však nedostanete okamžitě či automaticky.

Nejdříve je potřeba se zaregistrovat do systému, aby Vám mohlo být přiděleno Vaše číslo sociálního zabezpečení – „numéro d’identification au répertoire (m.) = NIR„, obecně označováno jako tzv. „numéro de sécu (m.)“. To Vám následně bude sloužit ve Francii pro všechny úkony spojené se sociálním zabezpečením.

Po zaslání veškerých potřebných dokumentů pro přihlášení do francouzského zdravotního systému Vaší pojišťovně (nejčastěji se jedná o „caisse primaire d’assurance maladie (f.) = CPAM„) Vám dorazí Vaše osvědčení o nároku na zdravotní pojištění = „Attestation de droits à l’Assurance Maladie (f.)“.

Ověřování dokumentů z ciziny a jejich konečné schválení může trvat déle a tak Vám může nejdříve dorazit toto osvědčení s Vaším tzv. provizorním/dočasným číslem sociálního zabezpečení = „numéro de sécurité sociale provisoire (m.)“.

Již s tímto dokumentem můžete vyrazit k lékaři. V této fázi je jedinou nevýhodou, že budete stále muset vše platit dopředu a následně budete muset pojišťovně zasílat tzv. „feuille de soins (f.)“ = list péče/ošetření, aby vám výdaje byly zpětně proplaceny.

S carte vitale jste zpravidla této otravné činnosti zbaveni. Tento dokument Vám vystaví ošetřující lékař či lékárník v lékárně, proto si ho nemusíte nijak dopředu tisknout.

Přidělení definitivního čísla

Poté, co budou Vaše dokumenty definitivně schváleny skrze „Service Administratif National d’Immatriculation des Assurés (S.A.N.D.I.A)“, Vám bude přiděleno „numéro définitif (m.)„ = definitivní/konečné číslo, a budete si s ním moci zažádat o carte vitale, která tedy představuje to samé jako v Čechách kartička pojištění.

Ve Francii si budete moct též zažádat o vydání „carte européenne d’assurance maladie (f.) – CEAM„ , tedy evropské karty zdravotního pojištění – EKZP, ta však slouží pouze pro výjezdy v rámci zemí výše zmíněného EHP. Ve Francii jako takové je Vám k ničemu. Není to tedy jako v Čechách, kde tato kartička slouží ke všemu a můžete s ní i cestovat po EU.

Na carte vitale si však asi chvíli počkáte. Já osobně jsem byla zařazena do systému již v září, avšak definitnivní číslo mi bylo přiděleno az na jaře a karta mi dorazila až v květnu. A to si myslím, že jsem měla ještě štěstí, jelikož jsem četla, že někteří se jí nedočkali ani po roce.

Pro jistotu však ještě jednou opakuji, že to, že nemáte carte vitale neznamená, že nemůžete využívat pojištění a nemůžete si zajít k doktorovi. K tomu Vám stačí vytisknuté výše zmíněné osvědčení o nároku na zdravotní pojištění.

Žádost o carte vitale

Po obdržení definitnivního čísla Vám dorazí obálka od pojišťovny s dokumenty, pomocí kterých si zažádáte o carte vitale. Další možností je si po přidělení definitivního čísla vytvořit na internetu (na tomto odkaze) účet „ameli“  a následně si zažádat o carte vitale online.

Pokud Vám karta dorazila, ale Vy se k doktorovi nechystáte a třeba ho ani během roku nenavštívíte, je vhodné kartu „mettre à jour“ = aktualizovat např. v lékárně pro zachování Vašeho nároku, a to alespoň 1x ročně či při nějakých změnách.

S carte vitale můžete zavítat k lékaři s vědomím, že nebudete muset odesílat žádné další dokumenty pojišťovně. U některých lékařů sice budete muset stále zaplatit předem, ale tzv. „remboursement (m.)“ = vrácení peněz, bude provedeno automaticky.

Vaše první návštěva by měla vést k praktickému lékaři = „médecin généraliste (m.)„, který se stane do budoucna Vaším „médecin traitant (m.)„ = v podstatě takovým obvodním/ošetřujícím lékařem.

Ten vám musí potvrdit dokument s názvem „Déclaration de choix du médecin traitant„, který následně odešlete Vaší pojištovně. Bez tohoto potvrzení Vám totiž pojišťovna bude proplácet Vaše konzultace pouze do určité výše, např. pouze do 30 %, nikoliv celkovou možnou částku.

A jaká je tedy celková částka, kterou mi pojišťovna proplatí?

Je třeba myslet na to, že ve Francii to není se základním pojištěním stejné jako v České republice. Žádné úkony ani léky Vám ve Francii základní pojištění nepokryje ve výši 100 %.

Zpravidla se setkáte s uhrazením 60 % až 80 % a zbytek si budete muset doplatit sami nebo si sjednat tzv. „mutuelle santé (f.)“ – doplňkové zdravotní pojištění. Těch 60-80 % je navíc vypočítáno z určité částky, která je charakteristiká pouze pro tzv. první sektor conventionné.

Na tomto odkaze se můžete podívat na tzv. „taux de remboursement (m.)“, tedy sazby a částky které vám budou za jednotlivé úkony proplaceny.

Což mě přivádí k faktu, že je třeba zmínit, že ve Francii existuje několik sektorů, podle kterých se odvíjí, kolik si lékaři mohou účtovat a kolik nákladů Vám pojišťovna proplatí. Lékaři v jednotlivých sektorech mají různé sazby. Pokud nechcete enormně doplácet, doporučuji navštěvovat pouze pracovníky v tzv. prvním sektoru.

Sektory zdravotnického systému

Ve Francii existují 3 sektory v zdravotnickém systému. Zde pouze stručný přehled rozdílů mezi jednotlivými sektory :

První dva sektory jsou tzv. „conventionné“

• Conventionné – secteur 1 – tarify mediků ordinujících v tomto sektoru vycházejí z lékařské konvence a dle těchto tarifů pojišťovna provádí proplácení nákladů. Lékaři v tomto sektoru nepraktikují tzv. „dépassement d’honoraires (m.)“ = přeplatky.

Příklad : u praktického lékaře zaplatíte za konzultaci 25 eur. Míra proplacení nákladů pojišťovnou je 70 %. Pojištovna vám tedy vrátí 16,50 eur po odečtění 1 eura, které se vždy platí za účast.

• Conventionné – secteur 2 – lékaři v sektoru 2 pak mohou praktikovat dépassement d’honoraires v určité míře, které Vám pojištovna již ale neproplatí. Pokud navštěvujete lékaře v druhém sektoru, je dobré mít dobrou mutuelle pojišťovnu, která Vám může toto proplatit.

Třetí sektor je tzv. „non-conventionné“

• Secteur non-conventionné – no a jestliže navštívíte lékaře v tomto sektoru, pak vězte, že tento lékař si může částku stanovit zcela libovolně a pojišťovna Vám toho příliš mnoho již neproplatí.

Např. při návštěvě praktického lékaře v tomto sektoru Vám bude proplaceno pouze 0,61 eura.

Před návštěvou jakéhokoliv doktora se proto dobře informujte,v jakém sektoru daný lékař ordinuje. V Paříži si pak dávejte obzvlášt pozor na „masseur-kinésithérapeute“, ti jsou totiž zpravidla v prvním sektoru všichni, ale ceny tomu každopádně neodpovídají. O tomto problému bude pravděpodobně můj další článek. 😊

Připojištění mutuelle

Nyní bych ale chtěla dodat ještě něco málo k připojištění mutuelle, které se vyplatí si ve Francii platit, pokud se zde chystáte žít dlouhodobě. Pokud pracujete jako zaměstnanec, tzv. „salarié (m.)“, zpravidla jste připojištěny pojišťovnou, se kterou má uzavřenou smlouvu Váš zaměstnavatel.

Tyto smlouvy zpravidla pokryvájí 100 % nákladů hrazených v prvním sektoru. Pokud však máte nějaké zdravotní problémy, nosíte brýle, máte dlouhodobě problémy se zuby či máte lékaře z jiného sektoru, je dobré si vyhledat připojištění s lepšími podmínky.

V případě mutuelle je též možné využít pojištění Vašeho partnera, jestliže jste v oficiálním partnerském svazku buď jako „pacsé/e„ či „marié/e„. Jestliže má Váš partner např. v práci lepší připojištění než Vám nabízí pojišťovna Vašeho zaměstnavatele, určitě není na škodu využívat pojištění Vašeho partnera.

Pokud jste student a jste přihlášen do francouzského zdravotního systému, též Vám doporučuji si mutuelle pořídit. Připojištění je pro studenty zpravidla nabízeno za výhodnější ceny, já jsem např. jako student platila pouhých 10 eur měsíčně a měla jsem přitom vše pokryto do výše 100 %.

Pokud máte mutuelle pojištění, dostanete další kartičku tzv. „carte de tiers payant (f.)„. Ta má např. tu výhodu, že v lékárně nemusíte předplácet léky, ale jsou rovnou hrazeny pojišťovnou. V některých lékařských zařízeních, které mají smlouvu s Vaší mutuelle pojišťovnou, pak nebudete muset doplácet nic, vše půjde též automaticky.

Pokud budete mít mutuelle, určitě si též ve Vašem online účtu „ameli“ nezapomeňte nastavit automatické přeposílání mezi Vašemi dvěma pojišťovnami a následně nemusíte zasílat žádné dodatečné dokumenty nikam, pokud to není specificky vyžadováno.

To je z mého pohledu asi to nejdůležitější, co je dobré na začátek vědět. Pro dnešek je to tedy ode mě vše a přeji Vám krásný zbytek prázdnin! 🙂

Vysvětlivky: (m.) – nom masculin = mužský rod; (f.) – nom féminin = ženský rod