Tentokrát jsem si pro Vás připravila něco z trochu jiného soudku než je administrativa. Již delší dobu jsem se chystala napsat něco, co by se týkalo naší snahy s přítelem o snižování odpadu, který produkujeme ve velkoměstě, jakým Paříž je.
Možnosti jsou zde na jednu stranu omezenější než na venkově, jelikož pěstování „bezobalové zeleniny či ovoce“ je pro nás v podstatě nemožné, na druhou stranu ve velkoměstech existuje celá řada alternativ, jak snižovat námi vyprodukovaný odpad (který z velké části představují právě obaly).
Před několika dny se slavil tzv. DEN ZEMĚ, což mě tak trochu nakoplo a pustila jsem se do psaní. Rozhodla jsem se pro Vás připravit tzv. trilogii a mé následující tři články budou na téma snižování odpadu ve městě. Vše samozřejmě v duchu Francie. 🙂
V tomto dnešním prvním článku se Vás pokusím vtáhnout do této problematiky. Seznámím Vás se základními pojmy, které se ve Francii a ve francouzštině ohledně této problematiky vyskytují a též stručně s legislativou v této oblasti. Co Vás čeká v následujících dvou článcích přiblížím na konci tohoto článku.
Oficiality vs. realita
Začněme hned od začátku. Od července 2016 byly ve Francii zakázány „des sacs plastique à usage unique en caisse“, tedy igelitové tašky na jedno použití o tloušťce menší než 50 mikronů neboli mikrometrů, které jste do té doby mohli obdržet u kas v obchodech zadarmo či za nějaké to euro.
Od roku 2017 byl zákaz rozšířen i na ostatní igelitové sáčky v obchodech o tloušťce menší než 50 mikronů, které sloužily především k balení potravin. Tyto sáčky musely být nahrazeny sáčky papírovými či sáčky z kompostovatelného materiálu. Viz info dále v článku.
V roce 2020 k tomu jak víte přibyl celoevropský zákaz prodeje jednorázových nekompostovatelných plastů, jako jsou např. lžičky, brčka, kelímky, apod.
Problematika igelitových sáčků se zdá býti v dnešní době ve Francii již respektována, s ostatními jednorázovými plastovými výrobky jsme dle mého názoru teprve na začátku za změnou a respektováním této legislativy.
V univerzitní kafetérii jsme sice měli veškeré příbory z kompostovatelného materiálu, ale jelikož to v odpadkovém koši bylo mícháno se vším ostatním, o jejich řádném zkompostování vysoce pochybuji. Navíc na začátku tohoto roku jsem byla na brigádě v jedné kafetérii a jednorázové příbory a brčka se stále dávala zákazníkům jako na běžícím páse a netřídilo se doslova nic.
Zero waste
Ať už žijete ve Francii či v ČR, určitě jste již minimálně slyšeli o tzv. bezodpadovém hospodaření „zero waste“, ve francouzštině tvz. „zéro déchet“. V češtině doslova tzv. nulový odpad. Podstatná část tohoto směru vychází z faktu, že si jste většinu produktů schopni vyprodukovat doma a tím pádem Vám ani odpad nevzniká.
O hospodaření ve stylu zéro déchet se zajímám již delší dobu. Ještě více můj zájem posílil po absolvování jednoho workshopu v Londýně, na kterém jsem se setkala s více lidmi, které toto téma též zajímá. Navíc dnes existuje celá řadů blogů na toto téma, na kterých naleznete celou řadu tipů a triků jak na to.
V současné době žijeme s přítelem v malém bytě v Paříži. Nemyslím si tedy, že bychom se v nejbližší době dostali na tuto pomyslnou nulu, co se odpadů týká. V současné době si můžeme dovolit pěstovat maximálně tak bylinky za oknem.
Musím ale říci, že jsem na nás hrdá, jelikož se nám za poslední rok a půl výrazně podařilo snížit tvorbu našeho odpadu, především co se potravin a jejich obalů týká.
-
- 50 % potravin nakupujeme zcela bez obalů.
- Ze zbylých 50 % se nám daří zhruba 75 % obalů vytřídit a náš smíšený odpad tvoří pouze okolo 25 % z těchto 50 %.
Možná si řeknete, že to není tak těžké, ale zkusili jste si někdy detailně propočítat, kolik a jakého odpadu produkujete Vy doma? 🙂
Na začátek je potřeba se začít orientovat v základních pojmech
Pokud též žijete ve městě a nemáte vlastní zahrádku, hádám, že nakupujete většinu potravin především v supermarketech. V takovémto případě při nákupu potravin kupujete zpravidla zároveň i jejich obaly.
Na seznamu článků mám pro Vás již naplánovaný speciál týkající se správného třídění odpadů ve Francii, avšak nyní se zaměřím pro příklad konkrétně na zeleninu a ovoce.
V supermarketech můžete nakoupit zeleninu a ovoce již v nějakém plastovém obalu, vaničce, síťce apod. či tzv. „en vrac“, tedy volně bez obalu na váhu. Avšak i když nakoupíte tzv. vrac zeleninu, dáváte ji zpravidla do igelitových či papírových sáčků, které jsou k tomuto v obchodě určeny.
Jak již jsem výše zmínila, běžné igelitové sáčky v obchodech byly ve Francii v roce 2016/2017 zakázány a nyní musí být všechny sáčky v obchodech tzv. „compostable“, tedy kompostovatelné.
Pozor na slovíčkaření, 100 % „biodégradable“, tedy rozložitelný neznamená automaticky 100 % compostable. Jak poznáte, zda Váš prodejce dodržuje danou legislativu? Úplně jednoduše, stačí si daný sáček trochu prohlédnou.
Jaký je tedy rozdíl mezi výrazy biodégradable, compostable a biosourcé?
A) Biodégradable
Tzv. „biodégradable“ znamená biologicky rozložitelný, avšak neznamená to automaticky, že je tento sáček tzv. compostable – kompostovatelný. Sáčky biodégradable mohou být též vyrobeny z běžných plastů, tzn. ropy, pouze je do nich přidána chemická složka, která urychluje rozpad plastů.
V takovém případě se hovoří o tzv. „sacs oxodégradables“. Plast by se sice měl rozpadnout na drobné částečky, ale ty se v přírodě nikdy zcela nerozloží. Též pozor na to, že tyto sáčky kvůli přidané chemické složce již nelze dále třídit. Jak již ale bylo řečeno výše, tento typ sáčků na zeleninu a ovoce je již ve Francii zakázán.
B) Compostable
Tzv. „sacs compostables“ = kompostovatelné – jsou zpravidla dva typy. Jeden je z papíru (který je navíc zpravidla tzv. 100 % „recyclable“ = recyklovatelný) a druhý typ je z plastu, který je tzv. „d’origine végétale“ = tedy z rostlinných zdrojů.
90 % těchto sáčků by se mělo rozložit za vhodných podmínek do šesti měsíců jako např. zbytky zeleniny či ovoce. Kompostovatelné sáčky sice můžete vyhodit do směsného odpadu, neznamená to však, že se na skládce automaticky rozloží. Tyto sáčky totiž potřebují k rozložení proces kompostování, stejně jako zbytky potravin.
Používat sacs compostables z plastů rozstlinného původu pro běžný odpad není občas doporučováno, protože při jejich pobytu na skládce při svém postupném a nedokonalém rozkladu vytváří velké množství CO2 a přispívají tak ke globálnímu oteplování. Jsou tedy doporučovány opravdu pouze ke kompostování.
Na druhou stranu, jejich nepopiratelnou výhodou je fakt, že jsou-li rostlinného původu – rostlinné zdroje užívané k jejich výrobě potřebují méně času k růstu než je tomu u zdroje běžných plastových sáčků z ropy. Ta ke svému vzniku přeci jenom potřebovala miliony let.
C) Biosourcé
Na tzv. výrobky „biosourcé“ neboli vyrobené z přírodních materiálů je třeba si dávat pozor. Pokud je na produktu uvedeno pouze biosourcé, ale nikoli compostable, neznamená to, že je automaticky compostable = kompostovatelný či biodégradable = rozložitelný. Myslíte si, že taková pneumatika vyrobená z přírodního kaučuku je 100 % rozložitelná nebo si ji může přidat do Vašeho domácího kompostu?
Jak tedy poznat kompostovatelný sáček?
Pokud třídíte odpad a zbytky Vašeho jídla vyhazujete např. do společné hnědé popelnice na bio odpad („les déchets alimentaires“), pozor v jakých sáčcích tyto zbytky vyhazujete. Je třeba sledovat jejich označení. Dnes se asi nejčastěji setkáte u kompostovatelných sáčků ve Francii s označením následujícím:
-
-
-
-
- ok compost – pro průmyslové kompostování – pozor, tyto sáčky nejsou vhodné pro domácí kompostování!
- ok compost HOME – dodatek „home“ pro domácí kompostéry.
-
-
-
Jak ale tedy nejlépe přispět ke snížení odpadu a a zároveň ke snížení CO2 v ovzduší? Jednoduše si např. vzít tzv. „sac en tissu“ – vlastní látkovou síťku/plátěnou tašku či rovnou začít nakupovat bez obalů!
A jak na to ve Francii?
O to se s Vámi podělím v následujících dvou článcích, ve kterých se zaměřím na trhy a malé obchodníky, bezobalové obchody a produkty, domácí kompostování, atd. 🙂
Pokud byste rádi dostali automatické upozornění na vydání dalších dvou článků této trilogie či jiných nových článků, stačí na této stránce vyplnit formulář v pravém postranním sloupci. Jako dárek zdarma navíc dostanete můj e-book na téma „5 základních možností, jak se po Vašem příjezdu do Francie co nejrychleji skamarádit s francouzštinou„.😊
Doplnění:
Následující 3 články na toto téma:
3 komentáře u „První krůčky k „zero waste“ v srdci francouzského (velko)města“